Inteligence psů

 Plemena podle pracovní inteligence a inteligence k poslušnosti (Stanley Coren):

Je to právě kombinace osobnosti psa a jeho inteligence, jež vytvářejí dobrého pracovního psa se skvělou poslušností.

Umístění od 1. do 10. místa:

Sem patří psi, kteří se jeví v pracovní inteligenci a inteligenci k poslušnosti jako nejchytřejší. Většina psů těchto plemen začne chápat jednoduché povely po méně než 5-ti opakováních a pamatuje si nový cvik, aniž by bylo potřebné následné procvičování. Splní první povel, který dostanou od svého psovoda, nejméně v 95%. Reagují na povel do vteřiny od okamžiku, co byl vyřčen, i když je jejich majitel vzdálen. Jsou to prostě nejinteligentnější plemena a učí se dobře, i když mají nezkušeného nebo méně zkušeného cvičitele.

Umístění od 11. do 26. místa:

Sem patří vynikající pracovní psi. Jednoduchý povel se naučí po 5-ti až 15-ti opakováních. Psi si takové povely poměrně dobře pamatují, ale další praxí se ještě zdokonalují. Na první povel reagují nejméně v 85% případů. U složitějších povelů může pes reagovat o trochu pomaleji, avšak takové zpoždění může díky procvičování časem úplně zmizet. Psi v této skupině také reagují poměrně pomaleji, když jsou jejich psovodi více vzdáleni. Nicméně doslova každý tato plemena vycvičí na vynikající úroveň, i když má majitel minimální trpělivost nebo není tak zkušený.

Umístění od 27. do 39. místa:

Sem patří stále ještě nadprůměrní psi. Ačkoli hned od začátku jeví základní pochopení pro jednoduché nové povely, potřebují asi 15 pokusů, v průměru to může být tak 15 až 25 opakování, aby dokázali povel dokonale splnit. Této skupině psů svědčí zvláštní výcvik, zejména v počátečním stadiu učení.Když se naučí pracovat, obstojí obvykle velice dobře. Na první povel reagují zpravidla nejméně ze 70% včas a jejich poslušnost závisí převážně na výcviku, kterého se jim dostalo. Nejlepší jednotlivci pracují jako výborní představitelé vyšších tříd, ale obvykle je jejich reakce méně soustředěná. Časté jsou delší prodlevy mezi povelem a jeho vykonáním. Zejména hůře reagují, když jsou vzdálení od svého psovoda, ve velké vzdálenosti se může stát, že neuposlechnou vůbec. Nesoustavný nebo špatný trénink prováděný nezkušeným majitelem nebo tvrdé či netrpělivé zacházení způsobuje špatnou výkonnost těchto plemen, kterou nelze napravit.

Umístění od 40. do 54. místa:

Pokud jde o pracovní inteligenci a inteligenci k poslušnosti, zahrnuje tato skupina průměrné psy. Během učení – zejména zpočátku – projevují zásadní nepochopení většiny úkolů, musejí být 15-krát až 20-krát opakovány, avšak určitý pracovní výkon se projeví po 25-ti až 40-ti cvičeních. Dostane-li se těmto psům hodně praxe, dobře si povely zapamatují a nakonec těží z důkladné přípravy na začátku tréninku. Zdá se, že když se jim nedostane potřebných hodin výcviku, zapomenou i to, co se zpočátku učili. Tito psi zareagují včas na první povel ve více než 50% případů, ale vlastní výkon a spolehlivost bude záviset na objemu dodatečné praxe a cvičení a četného opakování během tréninku. Mohou také reagovat mnohem pomaleji nežli plemena umístěna výše. Tito psi jsou mimořádně citliví v situaci, kdy se vzdálí jejich psovod. Když je dostatečně blízko, výkon psa je poměrně slušný. Jak se však zvětšuje vzdálenost mezi psem a psovodem, výkon není už tak spolehlivý a předvídatelný. Za určitou hranicí (což nemusí být zrovna daleko) se musí povely několikrát opakovat nebo se musí zvýšit hlas, aby pes povel splnil. Pro tato plemena je kvalita výcviku hlavním faktorem pro dosažení určitého stupně výkonu. Lepším psovodům se může podařit, že tito psi odvádějí stejně dobrý výkon jako nejlepší plemena, ale slabší psovodi – zejména ti, kterým schází trpělivost – mohou takového psa dokonale zničit.

Umístění od 55. do 69. místa:

Tyto psy lze hodnotit jen z hlediska poslušnosti a pracovních schopností. Někdy potřebují až 25-krát zopakovat povel, než začnou projevovat záblesky pochopení, co pokyn znamená, a vyžadují 40 až 80 opakování, než předvedou alespoň trochu přijatelný výkon. I tehdy mohou však být jejich návyky velice slabé. Při dodatečném výcviku a praxi se však mnozí z nich konečně naučí poslouchat a předvedou se jako solidní a spolehliví. Když se jim však nedostane dodatečného opakování a praxe, nají tato plemena sklon zapomínat, co se od nich vlastně chce. Jejich výkonnost podporují příležitostné opakovací lekce, které jim osvěží paměť na přijatelnou úroveň. Při běžném výcviku reagují tito psi na první povel jen asi ve 40% případů. I pak provádějí povely, jen když je psovod blízko. Tito psi působí, jako by je stále něco rozptylovalo, a chovají se tak, jak mají, jen když sami chtějí. Je-li mezi psem a majitelem větší vzdálenost, ztrácí člověk spoustu času pokřikováním, než na ně pes vůbec zareaguje. Lidé, kteří vlastní takové psy, zpravidla vysvětlují jejich chování pomocí stejných argumentů, jaké používají majitelé koček; když omlouvají neposlušnost svých zvířat, mluví o tom, že jde o plemena „nezávislá“, „povznesená“, „znuděná výcvikem k poslušnosti“ a tak podobně. Zcela určitě to nejsou plemena pro lidi, kteří si pořizují svého prvního psa. Zkušený cvičitel, který má dost času a laskavý vztah ke zvířeti, může mít i s těmito psy dobré výsledky, ale i odborník na výcvik potřebuje hodně času, aby je přiměl k trochu spolehlivému výkonu.

Umístění od 70. do 79. místa:

Sem patří plemena, která se všeobecně považují při výcviku za nejobtížnější, protože mají velice nízkou úroveň pracovní inteligence a inteligence k poslušnosti. Při prvním výcviku potřebují 30 až 40 opakování, než projeví první snahu pochopit, oč jde a co se od nich očekává. U těchto psů není nijak neobvyklé, že potřebují povel zopakovat 100-krát a vytrvale používat základních cviků, aby získali určitou úroveň, přičemž je často lepší, když se výcvik rozdělí do několika lekcí, než se dosáhne určitého stupně spolehlivosti. Přesto i pak je jejich reakce pomalá a nespolehlivá. I když se nějakému povelu naučí, potřebují četná a častá opakování a dodatečné výcvikové lekce. Bez toho to často vypadá, že se jim všechno ze základního výcviku „vypařilo z hlavy“, chovají se tak, jako by se nikdy vůbec nic neučili. Někteří rozhodčí považují tato plemena za naprosto nevycvičitelná, jiní zdůrazňují, že hlavní potíž spočívá v tom, že průměrný majitel není při úvodních lekcích a následné praxi dostatečně důsledný a ochotný dost dlouho pracovat na tom, aby se do chování psa zařadily pracovní povely jako stálé návyky.

I když si tito psi osvojí nějaký návyk, jejich výkon je nepředvídatelný a často selžou, mají-li správně zareagovat. Na první povel reaguje správně méně než 30% psů. Někdy se prostě odvrátí od svého majitele, jako by aktivně ignorovali povely anebo bojovali se svým pánem o to, kdo má větší autoritu. Pokud reagují, provádějí vše poměrně pomalu a nejistě. Často to vypadá, jako by byli nespokojeni s tím, co se od nich chce. Někteří z těchto psů pracují celkem obstojně na vodítku, ale když jsou na volno, stávají se zcela nespolehlivými. Ze všech plemen právě tato potřebují nejvíc zkušeného a schopného majitele. Průměrný cvičitel pocítí po určité době práce s nimi frustraci, protože jsou evidentně nezvladatelní a vzpurní. Dokonce i velice zkušený cvičitel si nemůže být zcela jist, k jakým výsledkům dospěje, když s nimi pracuje.