Samota

Každý pes se musí naučit být několik hodin sám, aniž by obtěžoval štěkáním nebo zdemoloval byt.

Na samotu musí člověk navyknout psa již od mládí, ale s výchovou k samotě začínáme teprve, když si štěně dostatečně zvyklo na nové prostředí. Mladý pes nesmí přitom propadnout panickému strachu, jinak dosáhneme přesného opaku toho, co chceme.

Když už si štěně zvyklo, musí každý den v určitou hodinu sám na určité místo. Pro zábavu dostane kost nebo  něco jiného k ohryzávání, a pak zůstane sám. Pokud protestuje, vynese mu to nanejvýš ostré pokárání, ale v žádném případě osvobození z jeho dočasného „vězení“.

Rada:

Metoda kouzelného pytlíčku: připravíme si pytlík, nejlépe látkový (starý povlak na polštářek), který naplníme odměnami, kousacími tyčinkami a několika hračkami. Při svém odchodu do práce dáme pytlík (nezavázaný!) přenecháme štěněti. Prozkoumávání kouzelného pytlíčku mu nějaký čas zabere a náš odchod do práce pro něj už nebude tak neveselý.

Nesprávné ovšem je nechávat psa celé dny samotného – to je trápení zvířat.